| Být jedním z nejmenších |
| Napsal Netzpravy.cz | |
| Neděle, 02. březen 2008 | |
 Kotul veverovitý, je jednou z nejmenších opic. Patří do třídy savců, řádu primátů, čeledi malpovitých. Jeho domovem je Jižní Amerika, konkrétně státy Brazílie, Kolumbie, Ekvádor, Francouzská Guyana, Peru, Surinam, Venezuela a Puerto Rico.
Kotul veverovitý obývá spíše řidší než hustější vlhké pralesy a lesy v okolí řek, mangrovové a bažinaté oblasti nebo kulturní krajinu, jako jsou banánové plantáže, kde jsou poměrně nevítanými hosty. Většinu času tráví vysoko v korunách stromů a na zem slézají především jen za vodou a občas za potravou.
Kotul veverovitý je opravdu drobný živočich, jeho tělo dosahuje sotva 26-30 cm a delší na konci černý, hustě osrstěný a nechápavý ocas 35-42 cm. Hmotnost se pohybuje od 0,6 do 1,4 kg, větší hmotnost je v přírodě jen výjimkou. I přesto, že dávají přednost rostlinné potravě jako jsou nejrůznější výhonky nebo plody, rádi si pochutnají i na masné potravě, kterou tvoří především hmyz, měkkýši, krabi a drobní obratlovci. Je to silně společenské zvíře, které žije v rozsáhlých skupinách, které mohou čítat 12, více než 30, ale také více než 100 jedinců, kteří se s ostatními členy skupiny dorozumívají jak zvuky, tak i zrakem.
Březost u kotulů trvá 152 – 172 dní. Rodí se 1 mládě, které matka zprvu nosí na hrudi, později na hřbetě. Dospívají nejdříve ve třech letech. V zajetí se mohou se dožít až 20 let. A na závěr pár zajímavostí:
Mozek kotula je v poměru k tělesné hmotnosti zhruba dvakrát větší než u
člověka. Nejvyvinutější jsou ovšem ty části, které zodpovídají za
koordinaci pohybu, zatímco stupněm zvrásnění mozkové kůry za jinými
opicemi zaostává. Zdroj: Internet, Wikipedia, Zoo Lešná Fotografie: Netzpravy.cz
|
Jeho krátká srst jen híří nejrůznějšími barvami od černé, tmavě hnědé
až po čokoládovou, ale nejčastější je zelená či zelenošedá v různé
intenzitě. Druhá polovina předních končetin mívá nejčastěji výrazně
oranžovou nebo citrónově žlutou barvu, stejně je zbarvena i menší část
zadních končetin. Nápadné jsou i poměrně velké ušní boltce, které
mívají barvu bílou a u sebe blízko položené výrazně tmavé oči. Na hlavě
má kotul bílou masku kolem očí a šedivý čenich. Srst na hlavě má
obvykle stejnou barvu jako tělo, občas i tmavší. Jeho dlouhé, štíhlé prsty a nehty mu umožňují se obratně a rychle pohybovat po stromech a případně uprchnout svému predátorovi vysoko do korun stromů.
Kotulové jsou i neuvěřitelně energičtí a většinu dne tráví neustálým
lezením po stromech, skákáním z jedné větve na druhou a poměrně
hlasitým vřeštěním. Pokud se přiblíží nebezpečí, zmizí celá tlupa v
korunách stromů a vyčkají až se nebezpečí oddálí.
